Num 11 | CzeCSP | STEP | I stalo se, že si lid velmi stěžoval Hospodinu. Hospodin to slyšel a vzplanul jeho hněv. Vzplanul proti nim Hospodinův oheň a strávil konec tábora.

Numbers 11

Stěžování lidu

1 I stalo se, že si lid velmi stěžoval ^{▼▼srv. Pl 3,39†; Nu 14,2v; [Stalo se to po třech dnech pochodu, stejně jako si stěžovali (Ex 16) před rokem, tři dny po vysvobození při projití Rudým mořem (Ex 15,22—27). Událost je v příkrém rozporu k důrazu prvních deseti kapitol na důslednou poslušnost Hospodina]} Hospodinu. ^{▼▼h.: + do uší H.; v. 18; 1S 8,21!; Jk 5,4} Hospodin to slyšel a vzplanul ^{▼▼v. 10; 12,9; 25,3; 32,10; Ex 4,14p; Dt 7,4; 29,26; Joz 7,1; 23,16; Sd 2,14} jeho hněv. Vzplanul proti nim Hospodinův oheň ^{▼▼16,35; Lv 10,2; Ž 78,21; Jr 4,4} a strávil konec tábora. 2 Nato lid křičel ^{▼▼Dt 26,7; Joz 24,7; Neh 9,27} k Mojžíšovi. Mojžíš se modlil k Hospodinu a oheň uhasl. 3 I pojmenovali to místo Tabéra, ^{▼▼tj. spáleniště (srv. h. sloveso: ḇā‘ₐrâ — vzplanul); Dt 9,22} neboť proti nim vzplanul Hospodinův oheň. 4 ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}Lůza, ^{▼▼Ex 12,38!} která byla mezi nimi, plála ^{▼▼h.: toužili; srv. Př 21,26} touhou, ^{▼▼[ačkoliv to text výslovně neříká, dle kontextu je zřejmé, že toužili po lepší stravě; h. výraz pro „touhu“ není nutně negativní (Př 10,24), ale srv. Dt 5,21]} takže i synové Izraele ^{▼▼Pozn. 99 v tabulce na str. 1499}znovu plakali a říkali: ⌈Kdo nás nakrmí masem?⌉ ^{▼▼n : Kdybychom tak měli maso k jídlu!; [jak je typické pro lidi, kteří si stěžují, je zde kus idealizace minulosti, jelikož jako otroci v Egyptě prav. neměli k jídlu běžně maso a takto pestrou stravu]} 5 ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}Vzpomínáme na ryby, které jsme jedli zadarmo ^{▼▼[výraz dobře ilustruje nevděčnost vůči Hospodinu, preferování otroctví místo svobody]; 2S 24,24} v Egyptě, na okurky, ^{▼▼tj. Cucumis melo; HL} melouny, ^{▼▼tj. Citrulus vulgaris; HL} pórek, ^{▼▼tj. Allium porrum; h. obv.: tráva} cibuli ^{▼▼tj. Allium cepa; HL} a česnek. ^{▼▼tj. Allium sativum; HL} 6 A teď ⌈jsme vyschlí,⌉ ^{▼▼h.: je naše duše vyschlá} nevidíme ^{▼▼h.: před našima očima není} nic než jen tu manu. 7 Mana byla jako koriandrové ^{▼▼Ex 16,31} semeno, vypadala ^{▼▼h.: její oko (tj. vzhled, Lv 13,55) byl jako oko …} jako bdelium. ^{▼▼Gn 2,12} 8 Lid ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}chodíval ^{▼▼(neobvyklé sloveso srv. 2S 24,2)} sem a tam, ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}sbíral ji, ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}mlel na ručních mlýncích ^{▼▼Dt 24,6; Jr 25,10} nebo ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}drtil v ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}hmoždíři, ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}vařil v hrnci ^{▼▼Sd 6,19; 1S 2,14†; 2Kr 4,38v} a ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}dělal z ní podpopelné chleby. ^{▼▼Gn 18,6} Chutnalo ^{▼▼h.: Její chuť byla jako chuť …} to jako olejový koláč. 9 Když ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}padala na tábor v noci rosa, ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}padala na něj i mana. 10 Když Mojžíš slyšel plakat lid podle jeho čeledí, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého u vchodu do jeho stanu, a Hospodin vzplanul velikým hněvem, Mojžíšovi se to nelíbilo. ^{▼▼h.: bylo to zlé v M. očích; 1S 8,6} 11 Mojžíš řekl Hospodinu: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jsi naložil se svým otrokem ^▼▼12,7 zle? ^{▼▼Joz 24,20; 1Kr 17,20} ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jsem nenalezl milost ^{▼▼Gn 6,8; 18,3; Sd 6,17} ve tvých očích, že jsi na mě vložil břemeno ^{▼▼Dt 1,12; Jr 23,33; srv. 2K 11,28} všeho tohoto lidu? 12 Což jsem já počal všechen tento lid? Zdalipak jsem jej já porodil, abys mi řekl: Nes ho v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}náruči, ^{▼▼h.: klíně; srv. Rt 4,16; Iz 40,11} tak jako vychovatel ^{▼▼2Kr 10,1; Est 2,7} nosí ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}kojence, do ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země, o které jsem ^{▼▼h.: jsi} přísahal ^{▼▼Ex 13,5} jeho otcům? 13 Odkud mám vzít maso, abych ho dal všemu tomuto lidu, když přede ^{▼▼podobné použití předložky ‘al („na“) srv. Jr 12,11} mnou pláče a říká: Dej nám maso, abychom se najedli? 14 Já sám nemohu unést ^{▼▼srv. Ex 18,18} všechen tento lid, neboť je na mě příliš těžký. 15 Pokud se mnou takto ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}jednáš, ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}raději mě, prosím, zabij, ^{▼▼srv. 1Kr 19,4} jestliže jsem nalezl milost ve tvých očích, ať se nemusím dívat na ^{▼▼Gn 21,16} své trápení. ^{▼▼h.: zlo; Dt 31,17; 2S 16,8; Est 9,2; Ž 35,26; Jon 4,6}

16 Hospodin řekl Mojžíšovi: Shromáždi mi sedmdesát mužů z izraelských starších, ^{▼▼16,25; Ex 3,16p; 24,1; Lv 9,1} o kterých víš, že jsou staršími lidu a jeho správci. ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Vezmi je ke stanu setkávání, aby se tam s tebou postavili. 17 Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Vezmu z Ducha, který je na tobě, a vložím ho na ně. Ponesou břemeno lidu s tebou a neponeseš ho ty sám. 18 A lidu ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}řekni: Posvěťte ^{▼▼Joz 3,5; 1S 16,5} se na zítra a budete jíst maso, protože jste plakali k Hospodinu ^▼▼v. 1p se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Kdo nás nakrmí masem? Vždyť nám bylo v Egyptě dobře. Hospodin vám dá maso a najíte se. 19 Nebudete jíst jen jeden den, ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ani dvacet dní, 20 ale celý měsíc, ^{▼▼h.: až do měsíce dnů} až vám ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}poleze z ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}chřípí a bude vám odporné, ^{▼▼HL; LXX: ; srv. Nu 21,5; Ž 78,29} protože jste pohrdli ^{▼▼14,31; Jr 6,19; n.: zavrhli; 1S 8,7} Hospodinem, který je uprostřed ^{▼▼14,14.42; Ex 33,3; Dt 23,15; Ž 46,6; Mi 3,11} vás, a plakali jste ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ním se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jenom jsme vyšli z Egypta? ^{▼▼Ex 17,3} 21 Mojžíš řekl: Šest set tisíc ^▼▼1,46 pěších ^{▼▼Sd 20,2; 1S 4,10} je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}říkáš: Dám jim maso a budou ho jíst celý měsíc? ^{▼▼h.: měsíc dní} 22 Cožpak se pro ně bude zabíjet brav a skot, aby to pro ně stačilo? ^{▼▼Mt 15,33} Nebo se pro ně mají pochytat všechny mořské ryby, aby to pro ně stačilo? 23 Hospodin Mojžíšovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Cožpak ⌈je Hospodinova ruka krátká?⌉ ^{▼▼n : k tomu nemá H. dostatek moci; Iz 50,2; 59,1} Nuže, uvidíš, jestli se ti mé slovo ^{▼▼Jr 44,28; Ez 12,25; 24,14; Mt 24,35} uskuteční ^{▼▼h.: postihne (tě); srv. 2Kr 7,2; Mt 19,26; L 1,34}, či nikoli.

Udělení Ducha starším

Mojžíš vyšel a promluvil k lidu Hospodinova slova. Pak shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a postavil je okolo stanu. 25 Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a vzal z Ducha, který byl na něm, a dal ho na sedmdesát mužů ze starších. I stalo se, když na nich Duch spočinul, ^{▼▼2Kr 2,15} že prorokovali, ale znovu již ne. 26 Dva muži zůstali v táboře -- jeden se jmenoval Eldád a druhý se jmenoval Médád. I na nich spočinul Duch -- byli totiž mezi zapsanými, ale nevyšli ke stanu -- a prorokovali v táboře. 27 Přiběhl mládenec a oznámil to Mojžíšovi: Eldád a Médád prorokují v táboře. 28 Ozval se Jozue, ^{▼▼14,6.38; 26,65; 27,18!; Ex 33,11; Joz 1,1} syn Núnův, který sloužil Mojžíšovi od svého mládí, a řekl: Můj pane, ^{▼▼Ex 32,22!} Mojžíši, zadrž ^{▼▼Mk 9,38—40} je. 29 Mojžíš mu řekl: Ty žárlíš kvůli mně? Kéž ^{▼▼Dt 28,67p} by všechen Hospodinův lid ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}byli proroci, když by Hospodin na ně dal svého Ducha!

30 Mojžíš se odebral do tábora, on i izraelští starší.

Křepelky

I strhl se ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}vítr od Hospodina, přinesl křepelky ^{▼▼Ex 16,13; Ž 105,40} od moře a svrhl je na tábor na den cesty na jednu stranu a na den cesty na druhou stranu kolem tábora a to na dva lokte vysoko nad ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrch země. 32 Lid povstal a celý ten den a celou noc i celý druhý den ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}sbíral ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}křepelky; i ten, kdo se spokojil s málem, nasbíral deset chómerů. ^{▼▼[tj. cca 360 hl]; Ez 45,11} A rozprostřeli je ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}všude okolo tábora. 33 Ještě měli maso mezi ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}zuby, dříve nežli ho rozžvýkali, Hospodin vzplanul hněvem proti lidu; Hospodin ranil ^{▼▼1S 5,6; Jr 5,3; Mal 3,24} lid převelikou ranou. ^{▼▼Dt 28,61; 1S 6,19} 34 Pojmenovali to místo Kibrót–taava, ^{▼▼[tj. Hroby žádostivosti]} protože tam pohřbili lid, který byl žádostivý. 35 Z Kibrót–taavy ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}vyrazil lid do Chaserótu ^{▼▼Dt 1,1} a ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}zůstali v Chaserótu.